Patříte mezi lidi, pro které je práce život? Věnujete se svému povolání od rána do večera a nemáte čas na koníčky? Koledujete si o velký problém, anebo už ho máte. Práce vás přestává naplňovat a vy začínáte přemýšlet nad tím, jestli to, co děláte, má vůbec nějaký smysl.
Ztráta vůle pracovat či ztráta jakéhokoliv nadšení pro práci je jedním z nejčastějších ukazatelů, že něco není v pořádku. Když ráno vstáváte s pocitem, že se vám nic nechce a nic nemá smysl, zbystřete.
Rána a večery jsou nejdůležitější
Večer chodíte spát pozdě a ráno brzy vstáváte. Proč? Protože pracujete dlouho do noci a od rána už na vás čeká spoustu dalších povinností. Nemáte téměř žádný osobní život, natož abyste si pěstovali své koníčky. Na ty není čas a ani nálada, vždyť jste pořád vyčerpaní.
Sužuje vás strach
Neustále máte strach. Strach z toho, že neuspějete, že něco zkazíte nebo že ztratíte práci. Pořád se něčeho bojíte, přestože obavy nepramení z reálného stavu věcí. Jsou to jen vaše představy a domněnky, co vám vytvářejí úzkostné stavy. Z úzkosti se velmi rychle může stát deprese a pak bude nutné vyhledat odbornou psychologickou či psychiatrickou pomoc. V tomto stavu už si sami nejspíš nepomůžete.
Nic vás doopravdy nezajímá
Jste-li v pokročilejší fázi vyhoření, pak už jste vůči svému osobnímu životu i práci lhostejní, nic vás nezajímá a jediným vaším přáním je, abyste všechno zvládli co nejrychleji a mohli si jít lehnout. Život však není jenom o práci. Na to už jste ovšem v této fázi možná zapomněli.
Nemáte čas na jídlo
Nemáte čas se ani pořádně najíst. Snídani vynecháváte, k obědu si také nedáte nic anebo v rychlosti sníte sendvič. A večer? Buď si něco koupíte, anebo jdete spát bez večeře. Občas se může stát, že místo pestrého jídelníčku doháníte kalorie alkoholem, ale to je to nejhorší, co pro své tělo můžete udělat.
Přehnané reakce
Neustálá podrážděnost je taktéž příznakem syndromu vyhoření. Kdykoliv po vás někdo něco chce, byť má sebemenší prosbu, reagujete přehnaně. Okamžitě vyskočíte jako čertík z krabičky. Když se vás někdo zeptá, jak to v práci jde, buď také zareagujete podrážděně, anebo nevíte, co odpovědět, protože byste si nejraději postěžovali na všechno a na všechny.
Změny, na které vám chybí odvaha
Netušíte, jak z bludného kruhu ven. Chcete si vzít dovolenou, na které už jste déle než rok nebyli, ale nemáte čas. Chtěli byste změnit práci, ale nemáte na to dostatek odvahy. Ani si nenecháte pomoct, protože si myslíte, že to přeci zvládnete sami. Ubíhají dny, týdny, měsíce a všechno je pořád při starém. Syndrom vyhoření už sami zkrátka nezvládnete.
Příznakem syndromu vyhoření je také porucha soustředění, roztěkanost, časté zapomínání anebo pocity smutku a bezmoci. Nemusíte mít však všechny příznaky naráz. U každého člověka se syndrom vyhoření projevuje jiným způsobem.